NOVOSTAVBY POTŘEBUJÍ SPRÁVNÉ TEPLO
Výstavba krbu jako jednoho z prvků vytápění (resp.přitápění) moderní novostavby je stále populárnějším řešením pokrytí tepelné ztráty.
S krbem si zároveň pořizujeme i krásný "kus nábytku", ale pokud nerespektujeme základní pravidla pro volbu materiálů a výkon krbové vložky, mohou nám za nějaký čas jeho užívání zbět jen oči pro pláč.
V čem je problém? Především ve stále se zlepšujících tepelně izolačních vlastnostech moderních stavebních konstrukcí. Dnešní dům stavěný moderními metodami ze standardních materiálů jako jsou cihlené bloky, lehčené keramické zdivo nebo pórobeton (o dřevostavbách a různých sendvičích ani nemluvě) vykazuje i bez dodatečného zateplení tepelnou ztrátu až dvakrát nižší než dům stavený běžnými technologiemi před nějakými dvaceti lety. Současné doby jsou tedy vytápěny podstatně méně výkonnými (a samozřejmě také stále účinnějšími) zdroji, což je z hlediska úspor jistě příznivý vývoj.
Krby s krbovými vložkami (otevřený krb je zcela jiná kategorie vzhledem k účelu, který plní) byly na naše území masivně rozšířeny až v průběhu 90. let minulého století, kdy bylo třeba pokrávat tepelné ztráty znatelně vyšší než dnes. Tomu tedy odpovídají i parametry krbových vložek té doby - výkon takévho běžného topeniště o klasické šířce prosklení okolo 70cm je zhruba 10-12 kW. Co ale s takto vysokým výkonem v domě, který má tepelnou ztrátu všech vytápěných místností jen 7-8 kW a navíc při vnějších teplotách -15°C? V běžných podmínkách tuzemských zim kolem 0°C a v přechodných obdobích, kdy je krb využíván nejvíce, bude tepelná ztráta třeba i poloviční. Nutně pak dochází k přetápění interiéru a vysoušení vzduchu, což vede k jedinému - větrání, kterým získané teplo pošleme oknem ven ......
Regulace není všespásné řešení
Argument o tom, že je krbová vložka regulovatelná, příliš neobstojí. Regulace totiž mpůže probíhat dvojím způsobem:
a/ OMEZOVÁNÍM MNOŽSTVÍ, VZDUCHU PRO SPALOVÁNÍ - Nadměrným snížením množství vzduchu, resp. kyslíku přiváděného do spalovacího prostoru, omezujeme hoření. Dřevo je silně zplyňující palivo, až 80% jeho spalitelného obsahu jsou právě plyny. Pokud těmto plynům, které se díky přístupu primárního vzduchu a vyvinutí reakčních teplot ze dřeva uvolňují, nedodáme dostatečné množství kyslíku, odcházejí nespáleny (tedy zcela nevyužity, jen "vyrobeny") komínem - udávaná maximální účinnost je ta tam a z možných cca. 4kWh na jeden kg dřeva dostaneme stěží polovinu. Zde tedy v žádném případě nelze mluvit o ekonomickém provozu - ztráta ja obrovská, množství účelně využité energie je minimální.
Není tím samozřejmě řečeno, že by byly regulační prvky (páčky, táhla, klapky ...) na krbových vložkách jen na ozdobu, ale tato regulace musí probíhat ruku v ruce s hmotnostím úbytkem paliva ve spalovacím procesu. Pokud tedy obsluha vložku "naloží" a zavře vstupy vzduchu, nečiní správně, škodí svému topidlu i okolí. Správná regulace musí probíhat až v době, kdy dřevo hořením snižuje svůj objem (tedy i hmotnost), a v takové míře, která odpovídá tomuto úbytku. Z toho plyne, že pokud má být dosaženo kvalitního spalování, a tedy vyoké účinnosti a nízkých emisí, je nutné dřevo nechat hořet přirozeně a dodat tolik vzduchu, kolik potřebuje k vyvinutí reakčních teplot pro správnou oxidaci.
b) OMEZOVÁNÍ MNOŽSTVÍ PŘIKLÁDANÉHO PALIVA - Snížení dávky paliva je lepším ze dvou špatných způsobů regulace teplovzdušného krbu. Tím, že na jedno přiložení dodáme do vložky méně dřeva, snížíme i jeho vytvářený výkon. Takto je ale možné postupovat jen v určitém rozumném rozsahu, abychom opět dramaticky nesnížíli účinnost. Pokud do vložky, která má předepsánu vsázku 4 kg dřeva (to odpovídá výkonu cca 12 kW), přiložíme 1kg (při účinnosti 75% výkon zhruba 3kW), můžeme si být jisti, že spalování nebude probíhat správně - příliš malé množství dřeva nevyvine dostatečně vysoké spalovací teploty v příliš velké spalovací komoře.
Výrobci krbových vložek své produkty zkouší a konstruují pro tzv. jmenovité podmínky, tedy podmínky odpovídající jmenovitému provozu. Topeniště s udávaným výkonem 12kW je tak velké, aby bylo možné do něj pohodlně přiložit ony 4 kilogramy dřeva a byla tak zaplněna cca 1/2 vnitřní výšky spalovacího prostoru. Na tyto podmínky jsou konstruovány vstupy sekundárního vzduchu, které mají za úkol zásobovat hoření kyslíkem pro spálení zmíněných hořlavých dřevních plynů. Pro dosažení udávané účinnosti spalování je nutné aby vstupy sekundárního vzduchu byly ve správné výšce nad dřevem a mohlo tak dojít k promísení kyslíku s odcházejícími plyny. V ideálních podmínkách probíhá spalování v krbové vložce v teplotách okolo 600°C, účinnost je relativně vysoká, spalování je čisté stejně jako sklo dvířek.
Jakmile ale provedeme jeden z výše jmenovaných regulačních zásahů s cílem snížit dodávaný výkon (a zabránit tak přetápění), dochází k nedokonalému spalování za nízkých teplot i jen 250-300°C. Důsledkem je vznik "chladného" kouře a následně dehtu, který ulpívá především na skle, na stěnách vložky, v kouřovodech a v komíně.
TEPLOVZDUŠNÝ ROZVOD NEPOMŮŽE
Omylem je i představa, že lze zamezit trvalému tepelnému přetížení místnosti s krbem tím, že teplo rozvedeme pomocí teplovzdušných rozvodů do dalších místností. Vzhledem k tomu, že hoření je od interiéru odděleno pouhým tenkým sklem, které je již z principu krbu vždy rozměrné, dochází k velkému výdeji tepla do místnosti právě touto "neizolovanou přední stěnou". U běžných výrobků jde o podíl cca 40-50%, u extrémních velikostí nebo vícenásobných prosklení (dvoj- nebo trojstranné) až 60% momentálně dosahovaného výkonu. Spaluje-li krbová vložka o udávaném výkonu 12kW v optimálním provozu dle výrobce, dodává tedy do místnosti někde mezi 4,8 a 7,2 kW každou hodinu hoření sáláním přes sklo. Toto teplo je sálavé, nešíří se za roh, ale výdy kolmo na prosklení, není možné jej "pustit pryč" otevřenými dveřmi. V moderních stavbách rodinných domů by uvedený výkon odpovídal místnosti o podlahové ploše cca 83x125m2!
Teplovzdušný rozvod, který tuto nergii nedokáže převzít, tedy řeší pouze polovinu problému, navíc s hygienickým kompromisem v podobě přenosu přepáleného prachu a suchého přetopeného vzduchu po domě, navíc s jistou mírou hluku, subjektivně vnímaným jako nepříjemný.
NOVÉ KRBY UMÍ VÍC
Přes vše výše řečené krby vhodné i do tepelně velmi málo náročných staveb existují.
Opomineme-li možnost menšího prosklení, která je pro zájemce o krb většinou nepřijatelná, možnosti jsou:
a/ Krbová vložka s dvojím prosklením, které izoluje až na celkový výdej cca. 15-20% jmenovitého výkonu
b/ Vložka s antireflesním sklem
